Na málokom se prorocké slovo knihy Zjevení naplnilo právě tak jako na Valdenských.
A žena utekla na poušť, kdež měla místo od Boha připravené, aby ji tam živili za dnů tisíc dvě stě a šedesát. (Zj 12,6)
Ale dána jsou ženě dvě křídla orlice veliké, aby letěla od tváři hada na poušť, na místo své, kdež by ji živili do času a časů, a do půl času. (Zj 12,14)
Celé dlouhé prorocké období 1260 let (3 a půl roku, 42 měsíců) vytrvale čelili úklladům nepřítele. A právě jejich statečnému zápasu se chci věnovat na těchto stránkách.
Ale oni zvítězili nad ním skrze krev Beránka, a skrze slovo svědectví svého, a nemilovali duší svých až do smrti. (Zj 12,11)
"Věrni až do smrti" je nápis v otevřené knize, který věrně vystihuje staletí pronásledování církve na poušti v údolích Piemontu. Tento obraz je z budovy Generální konference Valdenských (Casa Valdese) v Torre Pelice. Strom zůstává i přes osekané větve stále zelený - jeho kořeny jsou na skále, "Skále věků" Pána Ježíše Krista.
S tímto nápisem se setkáte snad v každé valdenské modlitebně.
Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest. V něm život byl, a život byl světlo lidí. A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly. ...
... A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.
Evangelium Janovo 1,1-5.14